Makroekonomie
Proč zdražují potraviny, i když inflace klesá?
Celková inflace zpomaluje, ale ceny v obchodě to zatím nereflektují. Jak je to možné?
Zpomalení inflace neznamená zlevnění
Když Český statistický úřad oznámí, že meziroční inflace klesla z 10 % na 3 %, mnoho lidí očekává, že ceny půjdou dolů. Nejdou — a to není chyba statistiky, ale logika systému. Inflace měří tempo zdražování, nikoli absolutní výši cen. Když zpomalí z 10 % na 3 %, zboží nadále zdražuje — jen pomaleji. Ceny potravin přitom reagují na vývoj velkoobchodních komoditních cen se zpožděním, které může trvat tři až devět měsíců. Zemědělec prodává úrodu za velkoobchodní cenu, zpracovatel ji přepočítá do výrobních nákladů, distribuce přidá svou marži a teprve poté se změna dostane na cenovku v regálu. Tento řetězec má svůj čas a nelze ho zkrátit nařízením. Proto jsou ceny potravin v Česku v roce 2024 stále o 35 až 40 procent výše než v roce 2020 — i přesto, že inflace jako taková zásadně zpomalila. Každý nákup v supermarketu tuto realitu potvrzuje, a je důležité rozumět proč.
Co ovlivňuje ceny konkrétních potravin
Chléb, máslo, vejce a maso se řídí různými komoditními trhy a různými výrobními cykly. Cena pšenice na chicagské burze se promítne do ceny rohlíku zhruba za čtyři měsíce. Cena krmiva pro drůbež ovlivní cenu vajec dříve — do dvou měsíců. Mléčné výrobky reagují pomaleji, protože zpracování mléka vyžaduje delší technologický cyklus. Obchodní řetězce navíc ceny nemění denně — přeceňování probíhá zpravidla kvartálně a reaguje na kumulované náklady, ne na aktuální komoditní cenu. Výsledek je, že i v období nízké inflace mohou ceny konkrétních potravin nadále růst, pokud výrobci a distributoři stále vstřebávají dřívější nákladové šoky. Jde o strukturální zpoždění, nikoliv o spekulaci ani o selhání trhu — ačkoliv obojí může situaci dále komplikovat. Klíčové je sledovat velkoobchodní data ČSÚ a srovnávat je s maloobchodními cenami v reálném čase.